Ne všichni zaměstnanci mohou požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele. Podle zákona o daních z příjmů jim vzniká povinnost podat daňové přiznání.
Podmínky pro podání přiznání upravuje § 38g zákona o daních z příjmů. Ani pokud má zaměstnanec příjmy pouze ze závislé činnosti, neznamená to automaticky, že mu roční zúčtování daně ve všech případech provede zaměstnavatel.
Daňové přiznání podává každý, kdo má příjmy nad 15 000 Kč, nebo vykazuje daňovou ztrátu.
Pokud však má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně za sebou od více zaměstnavatelů a u každého z nich podepsal prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů pak nemusí podávat daňové přiznání. Podmínkou je, že kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně nemá jiné příjmy zdaňované v dílčích základech daně podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč. Další podmínkou je, že neuplatňuje společné zdanění manželů podle § 13a zákona o daních z příjmů.
Přiznání není povinen podat zaměstnanec, který má pouze příjmy ze závislé činnosti plynoucí ze zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění podle § 38f zákona o daních z příjmů.
Naopak daňové přiznání je povinen podat daňový nerezident, který uplatňuje slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona o daních z příjmů, popř. daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů, na něž vzniká nárok pouze v případě, že podíl příjmů z ČR tvoří alespoň 90 % jeho celosvětových příjmů (s výjimkou příjmů osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně).